
Ve Francii slouží hlavní odpad z kaváren, kterým je kávová sedlina, k pěstování hlívy ústřičné.
Kávová sedlina se smíchá s kartonem, odpadní vlnou a vlákny hlívy ústřičné, umístí se do nádob ve tvaru jakýchsi dlouhých plastových jitrnic, které se zavěsí vertikálně ve tmě a v nich pak dva týdny substrát pracuje. Podhoubí hlívy ústřičné v temnotě roste tak, jako kdyby bylo pod kořeny stromu. Po dvou týdnech se nádoby, které mezitím zbělely, přemístí do místnosti, kde zrají.
Poté se v místnosti rozsvítí a sníží se vlhkost, nádoby se naříznou a hlíva ústřičná se vyjme. Houby jsou stresované, což jim dodává chuť k reprodukci, k uvolňování spór, a tak vylézají z naříznutých nádob. Pak už je stačí jen posbírat.
Po sběru hlívy ústřičné započíná káva svůj třetí a zároveň poslední život, než se navrací zpět do země. Smíchanou s podhoubím a dřevěnou celulózou ji jako kompost využívají zelináři a květináři.
Další články:
Schaukelwagen z východního Německa je zpět a v dnešní plastové době působí tato dřevěná hračka téměř jako zjevení.
Francie zvýhodní recyklované obaly, do budoucna plánuje zakázat také nádobí na jedno použití.
V roce 1989 jako první využila otevření hranic východního Německa lékařka, která se o možnosti cestovat na Západ dozvěděla v rozhlase.
Absolutně nejdelší cyklostezka světa vede také severem Německa, kterým prochází v délce téměř 1000 kilometrů.
Státní vlajka Francie je tvořena z modrého, bílého a červeného pruhu.
Vlajka Německa se skládá ze tří pruhů tří barev.
Francie zakázala na školách používání mobilních telefonů, tento zákaz platí pouze pro žáky, nikoli pro učitele.
Město Büsingen am Hochrhei je německá enkláva obklopená Švýcarskem a užívá si jedinečného statusu.
Historická sovětská vlajka zavlála kdysi nad šestinou pevninského povrchu Země.
Gruzínské lázeňské letovisko sovětské éry Cchaltubo si získalo oblibu díky svým unikátním pramenům minerální vody.
Ve Francii pěstují hlívu ústřičnou na kávové sedlině.